Varšavská smlouva byLa podepsána 14. 5. 1955 Albánií, Bulharskem, Československem, Maďarskem, Německou demokratickou republikou, Polskem, Rumunskem a Sovětským svazem ve Varšavě. Vstoupila v platnost 5. 6. 1955 po předání ratifikačních listin všech zúčastněných států do úschovy polské vládě. Současně bylo na konferenci ve Varšavě přijato usnesení „O vytvoření Spojeného velení ozbrojených sil států zúčastněných na Smlouvě o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci". Na základě těchto dokumentů vznikla organizace Varšavské smlouvy, jako politicko-vojenská organizace evropských socialistických států. Formálně hlavní příčinou jejího vzniku bylo zostření mezinárodní situace v Evropě a uvolnění cesty pro legální remilitarizaci západního Německa po ratifikaci pařížských dohod (1954), na jejichž základě byla NSR začleněna do Severoatlantického paktu. Smlouva byla uzavřena na dobu 20 let s automatickým prodloužením její platnosti o dalších 10 let pro všechny signatářské státy, které ji rok před uplynutím 20roční lhůty nevypoví. Pouze Albánie se od roku 1962 přestala zúčastňovat činnosti Varšavské smlouvy a 13. 9. 1968 ji vypověděla. V květnu 1985 byla smlouva prodloužena o dalších 20 let, avšak po rozpadu Sovětského svazu a zániku NDR byla na konferenci hlav 6 zbývajících států v Moskvě 31. 3. 1991 k 1. 6. 1991 rozpuštěna.

Orgány Varšavské smlouvy
Politický poradní výbor - konzultoval mezinárodní problémy dotýkající se společných zájmů členských států - účastníků Varšavské smlouvy. Přijímal kolektivní závěry k otázkám upevňováni obranyschopnosti jejích účastníků a k plnění závazků, které vyplývalyí ze společné obrany. Jeho pomocnými orgány byla stálá komise a spojený sekretariát. Stálá komise vypracovávala doporučení k jednání o zahraničně politických otázkách, spojený sekretariát měl na starosti běžnou agendu mezi jednotlivými zasedáními politického poradního výboru. Na jeho zasedání v Budapešti v roce 1969 bylo rozhodnuto o vytvoření výboru ministrů obrany členských států Varšavské smlouvy, byla přijata nová ustanovení o spojených ozbrojených silách a spojeném velení atd.
Spojené velení Varšavské smlouvy uskutečňovalo rozhodnutí politického poradního výboru v otázkách obrany, řídilo ozbrojené síly jednotlivými členskými státy vyčleněné k společné obraně. Zajišťuvalo běžná opatření nutná k bezpečnosti členských států. Pro běžnou agendu spojeného velení je u hlavního velitele spojených ozbrojených sil vytvořen štáb spojeného velení, v němž pracovali stálí představitelé generálních štábů armád účastnických zemí. Sídlo náčelníka štábu bylo v Moskvě.

Společné cvičení Varšavské smlouvy
„KVARTETO"(1963), „ŘÍJNOVÁ BOUŘE" (1965), „VLTAVA" (1966), „RODOPY" (1967), „ŠUMAVA", „SEVER" a „NĚMEN" (1968), „ODRA-NISA" (1969), „BRATRSTVÍ VE ZBRANI" (1970), „ŠTÍT" (1972), „DRUŽBA" (1974), „ŠTÍT" (1976), „DRUŽBA" (1977), „DRUŽBA" (1978), „NEUTRON" (1979), „BRATRSTVÍ VE ZBRANI" (1980), „SOJUZ" (1981), „DRUŽBA" (1982)

Hlavními veliteli byli maršálové Sovětského svazu
I. S. KONEV (1955-60), A. A. GREČKO (1960-67), I. I. JAKU-BOVSKIJ (1967-76), V. G. KULIKOV (1977-86), N.V.Ogarkov (1986–1991)); náčelníky štábu byli arm. gen.: A. I. ANTONOV (1955-62), I. P. BATOV (1962-65), M. I. KAZAKOV (1965-68), S. M. ŠTEMENKO (1968 až 1976), A. I. GRIBKOV (od 1976).

Mírové počty osob v ozbrojených silách členských států

Sovětská armáda

Den Sovětské armády a vojenského námořnictva: 23. únor (Rudá armáda svedla v roce 1918 vítězné boje s cizími interventy u Pskova a Narvy)
Hodnostní označení v Sovětské armádě: rjadovoj (vojín), jefrejťor (svobodník), mladšij seržant (desátník), seržant (rotný), staršij seržant (rotmistr), pra-porščik (praporčík), mladšij lejtěnant (podporučík), lejtěnant (poručík), staršij lejtěnant (nadporučík), kapitán (kapitán), major (major), podpolkovnik (podplukovník), polkovnik (plukovník), geněral-major (generálmajor), geněral-lejtěnant (generál-poručík), geněral-polkovnik (generál-plukovník), generál armiji (armádní generál), Maršál (maršál -druhu vojska), Glavnyj Maršál (hlavní maršál -druhu vojska), Maršál Sovetskovo Sojuza (maršál Sovětského svazu).

vojín, svobodník, desátník, rotný

rotmistr, praporčík, podporučík, poručík

nadporučík, kapitán, major, podplukovník, plukovník

generálmajor, generál-poručík, generál-plukovník, armádní generál

maršál - druhu vojska, hlavní maršál -druhu vojska, maršál Sovětského svazu

vojín v polním stejnokroji	důstojník ve vycházkovém stejnokroji

Národní lidová armáda NDR

Den Národní lidové armády - 1. březen (toho dne v roce 1956 složila vojenskou přísahu první divize nově vzniklé Národní lidové armády).
Hodnostní označení v Národní lidové armádě: Soldát (vojín), Gefreiter (svobodník), Stabsgefreiter (štábní svobodník), Unteroffizier (desátník), Unter-feldwebel (četař), Feldwebel (rotný), Oberfeldwebel (rotmistr), Stabsfeldwebel (nadrotmistr), Unterleut-nant (podporučík), Leutnat (poručík), Oberleutnant (nadporučík), Hauptmann (kapitán), Major (major), Oberstleutnant (podplukovník), Oberst (plukovník), Generalmajor (generálmajor), Generalleutnant (generálporučík), Generaloberst (generálplukovník), Armeegeneral (armádní generál).

vojín, svobodník, štábní svobodník, desátník

četař, rotný, rotmistr, nadrotmistr

podporučík, poručík, nadporučík, kapitán

major, podplukovník, plukovník

generálmajor, generálporučík, generálplukovník, armádní generál

vojín v polním stejnokroji	důstojník ve služebním stejnokroji

Polská lidová armáda / Ludowe Wojsko Polskie (1943-1990)

Den Polské lidové armády (Wojska Polskiego): 12. říjen (výroční den prvních bojů 1. polské divize T. Kosciuszka u obce Lenino v SSSR v roce 1943).
Hodnostní označeni v Polské lidové armádě: szeregowiec (vojín), starszy szeregowiec (svobodník), kaprál (desátník), starszy kaprál (starší desátník), plutonowy (četař), sieržant (rotný), starszy sieržant (rotmistr), sieržant sztabovy (štábní rotmistr), starszy sieržantsztabowy (starší štábní rotmistr), mlodszy chorazy (mladší praporčík), chorazy (praporčík), starszy chorazy (starší praporčík), chorazy sztabowy (štábní praporčík), starszy chorazy sztabowy (starší štábní praporčík), podporucznik (podporučík), porucznik (poručík), kapitán (kapitán), major (major), podpulkownik (podplukovník), pulkownik (plukovník), generál brygady (generálmajor), generál dywizji (generálporučík), generál broni (generálplukovník), marszalek Polski (maršál Polska).

vojín, svobodník, desátník, starší desátník, četař

rotný, rotmistr, štábní rotmistr, starší štábní rotmistr, mladší praporčík

praporčík, starší praporčík, štábní praporčík, starší štábní praporčík

podporučík, poručík, kapitán

major, podplukovník, plukovník

generálmajor, generálporučík, generálplukovník, maršál Polska

vojín v polním stejnokroji	důstojník ve služebním stejnokroji

Maďarská lidová armáda

Den Maďarské lidové armády: 29. září (tohto dne roku 1848 maďarské národní vojsko, zakladatelem kterého byl Lájos Kossuth, dosáhlo velké vítězství při Pákozde nad rakouskou armádou, kterou zahnalo až k Vídni).
Vojenské hodnosti v Maďarské lidové armádě: honvéd (vojín), őrvezető (svobodník), tizedes (desátník), szakaszvezető (četař), őrmester (rotmistr), törszörmester (štábní rotmistr), főtörzsőrmester (hlavní štábní rotmistr), vojáci z povolání - őrmester (rotmistr), törzsőrmester (štábní rotmistr), főtörzsőrmester (hlavní štábní rotmistr), zászlós (praporčík), törzszászlós (štábní praporčík), alhadnagy (podporučík), hadnagy (poručík), főhadnagy (nadporučík), százados (kapitán), őrnagy (major), alezredes (podplukovník), ezredes (plukovník), vezérőrnagy (generálmajor), altábornagy (generálporučík), vezérezredes (generálplukovník), hadseregtábornak (armádní generál).

vojín, svobodník, desátník, četař

rotmistr, štábní rotmistr, hlavní štábní rotmistr

praporčík, štábní praporčík, podporučík

poručík, nadporučík, kapitán

generálmajor, generálporučík, generálplukovník, armádní generál

major, podplukovník, plukovník

generálmajor, generálporučík, generálplukovník, armádní generál

vojín ve služebním stejnokroji	důstojník ve vycházkovém stejnokroji

Rumunská lidová armáda

Den Rumunských ozbrojených sil: 25. říjen (tohto dne roku 1944 Sovětská armáda a rumunská vojska osvobodili od fašistických okupantů poslední rumunská města Carei a Satu-Mare a tím i celé rumunské území).
Vojenské hodnosti v Rumunské lidové armádě: soldát (vojín), soldat-fruntas (svobodník), caporal (desátník), sergent (četař), sergent major (rotný), plutonier (rotmistr), plutonier major (praporčík), plutonier adjutant(štábní praporčík),maistru militar clasa IV-A (mistr vojska IV. třídy),
maistru mllitar clasa III-A (mistr vojska III. třídy), maistru militar clasa II-A (mistr vojska II. třídy), maistru militar clasa l-A (mistr vojska I. třídy), maistru militar principál (hlavní mistr vojska), sublocotenent (podporučík), locotenent (poručík), locotenent major (nadporučík), capitan (kapitán), major (major), locotenent colonel (podplukovník), colonel (plukovník), generál major (generálmajor), generál locotenent (generálporučík), generál colonel (generálplukovník), generál de armata (armádní generál).

vojín, svobodník, desátník, četař, rotný, rotmistr

praporčík, štábní praporčík, mistr vojska IV. třídy, mistr vojska III. třídy, mistr vojska II. třídy, mistr vojska I. třídy

hlavní mistr vojska, podporučík, poručík, nadporučík, kapitán, major

podplukovník, plukovník, generál major , generálporučík, generálplukovník, armádní generál

vojín ve služebním stejnokroji	důstojník ve vycházkovém stejnokroji

Bulharská lidová armáda

Den Bulharské lidové armády: 23. září (na paměť bojového vystoupení ozbrojených družin dělníků a rolníků v roce 1923, vedených BKS, proti fašistické diktatuře, která tehdy vládla v zemi).
Hodnostní označení v Bulharské lidové armádě: rednik (vojín), jefrejťor (svobodnik), mladši seržant (desátník), seržant (četař), starši seržant (rotný), staršina, mladši lejtěnant (podporučík), lejtěnant (poručík), starši lejtěnant (nadporučík), kapitán (kapitán), major (major), podpolkovnik (podplukov-ník), polkovník (plukovník), general-major (generálmajor), general-lejtěnant (generálporučík), general-polkovník (generálplukovník), armějski generál (armádní generál).

vojín, svobodník, desátník

četař, rotný, staršina

podporučík, poručík, nadporučík, kapitán

major, podplukovník, plukovník

generálmajor, generálporučík, generálplukovník, armádní generál

copyright ©

Převzato z csla.cz